Plachetnicí kolem světa

Plachetnicí Blasen IV kolem světa

Jak plujeme s plachetnicí Ericson 39 z roku 1974 aneb s Bláznem kolem světa.

Caleta Ferrari, Canal Beagle (Patagonie)
Atol Tikehau (jižní Pacifik)

RYCHLÁ NAVIGACE:

PRÁVĚ NA CESTÁCH, DRBY Z FACEBOOKU

AKTUÁLNÍ PLÁN PLAVBY

NAŠE CESTY A DENÍKY

LIDÉ & PŘÍBĚHY Z CEST

CESTOVATELSKÉ TIPY – TOP

PRODUKTY & RECENZE

KONTAKT

PRÁVĚ NA CESTÁCH, DRBY Z FACEBOOKU

OBSAH:

[custom-facebook-feed]

AKTUÁLNÍ PLÁV PLAVBY

OBSAH:

BORA BORA – FIJI – cca 1900 NM na přibližně 30 dní

Start  10.7.2022 (flexibilní datum)

Plán trasy s větrem v zádech

Abych minimalizoval nikam nevedoucí komunikaci pokusil jsem se bodově shrnout nutné podmínky pro absolvovaní podobné plavby. Plavba není koncipovaná jako zájezd a je určená pouze samostatným cestovatelům.

Pro koho je plavba vhodná? Chack list.

  • Mam čas 35 dni +- 5 dni mě nerozhodí.
  • Mužů byt i 10 dni v kuse bez internetu.
  • Jsem samostatný cestovatel, který se samostatně pohybuje v prostoru a samostatně dokáže reagovat na změny v planu (letenky, lokální doprava, internet a ubytování)
  • Mam volných zhruba 100.000 kč (letenky, útrata po cestě, případné problémy / rezerva).
  • Nemám stres ze změny planu (počasí je hlavní a konečnou autoritou pro plavbu)
  • Mam dostatek dobře vůle.

Naopak co není podstatné.

  • Kvalifikace a průkazy (posádku zaučím)
  • Vybaveni (je na lodi)

Letenky

Do Paříže se osvědčilo spojení autobusem přes noc s Flix Busem. Z místa dojezdu autobusu je pak kousek spojení přímo na letiště ORY.

Přílety a odlety po dohodě – skoro na všechny ostrovy je letecké spojení z Papeete

Přímé letenky z Paris Orly:

https://www.frenchbee.com/en

Případně dobrý vyhledáváč letenek:

https://www.skyscanner.cz

Domestic lety v rámci Francouzské Polynésie:

https://www.airtahiti.com

Podrobný rozpis trasy:

Z Tahiti – Bora Bora

Bora Bora – Maupiti

Maupiti – Maupihaa

Maupihaa – Suwarow

Suwarow – American Samoa

American Samoa – Fiji

Celkem přibližně 1900 NM

Ramcový plán ale Neptun je konečná autorita

DatumPočet dní celkemNMZ toho oceánské plavbaPlán trasy
10. července101801Tahiti – Morea – Huahine – Raiatea – Bora Bora – Tahaa – Raiatea – Bora – Maupiti – Maupihaa 10 dní – 180 NM – krátké přejezdy mezi ostrůvky
25. červenec56905Maupihaa – Suwarow 5 dni – 590 NM – 5 dní oceánské plavby ostatní krátké přejezdy mezi ostrůvky
30. červenec54905Suwarow – American Samoa – 5 dní – 450 NM
15. srpen105005 American Samoa – Fiji – 10 dni

Aktuální stav Covid Pacifik

Francouzská Polynésie je otevřená stav zde a zde v žabžroutštině

Jídlo

Na Papetee a na Raitea jsou dobře vybavené supermarkety, které jsou sice dražš cca o 30 procent oproti ČR , ale pořád levné oproti všemu ostatnímu na Tahiti. Vařime na lodi.

Peníze

  • 1000,- Kč / člověko den nebo
  • zadarmo – den práce na brigádě = den plavby zadarmo

Další náklady sdílíme rovným dílem – jídlo nafta, mariny, případně místní poplatky (jezdíme na vítr, nakupujeme na trhu a v supermarketu, marinám a přístavům se snažíme vyhýbat a využíváme pouze pro nutné doplnění vody, nafty)

Brigáda po domluvě

Uvítám brigádníky při údržbě lodi. Brigáda proběhla v Papeete. Další bude na konci srpna na Novém Zélandu nebo na Fiji. Budou probíhat hlavně mechanické opravy, ale také inženýring, natírání, mazání, čištění, škrábání, nakupování, drhnutí, googlení a vaření. Vhodná je základní manualní zručnost, superschopnosti, nebo předpoklady pro support na pozici jako shánění součástek, natírání, vaření a čištění. Den práce na bigádě = den plavby zdarma.

Loď

Spaní: Loď má jen jednu kabinu a pak jsou palandy v salonu celkem je na lodi 6 míst na spaní. Dvě v příďové kajutě a zbylé 4 postele jsou v salonu. Pro pohodlnou a pohodovou plavbu je osvědčená obsazenost 5 osob včetně kapitána.

Prosinec 2019 – květen 2020 jsme byli v Polynesiii tak už to trošku známe a víme kam.

ARCHIV PLÁNŮ PLAVEB

OBSAH:

NAŠE CESTY A DENÍKY

NAŠE USKUTEČNĚNÉ PLAVBY

OBSAH:

…a pak začala doba covidová…

FRANCOUZSKÁ POLYNÉSIE – BLASEN IV
LEDEN 2020 – BŘEZEN 2020
Tahiti Papeete – Morea – Tahiti – Huahine-Iti – Huahine (Brourayne)- Raiatea – Tahaa – Bora Bora – Maupiti – Tahaa – Raiatea – Tikehau – Tahiti (Papeete)

PŘEPLAVBA PACIFIK ČÁST 1. – BLASEN IV
LISTOPAD 2019 – LEDEN 2020
Puerto Montt – Isla Robinson Crusoe – Alejandro Selkirk Island Tahiti – Rapa Nui (Velikonoční ostrov) – Henderson Island (Pitcairn Island) – Gambier Islands – Hao – Morea (Moorea-Maiao) – Tahiti

PATAGONIA – CHILE – BLASEN IV
LEDEN 2019 – DUBEN 2019
Ushuaia – Puerto Montt

Plavba podrobně v Navionicsu

JIŽNÍ AMERIKA
ŘÍJEN 2018 – PROSINEC 2018
Rio de Janeiro – Cape Horn – Ushuaia

PŘEPLAVBA ANTLANTIK
KVĚTEN / ČERVEN 2018 – ČERVENEC 2018
Cabo Verde, Praia – Salvador – Rio de Janeiro


DUBEN 2018 – KVĚTEN 2018
Gran Canaria (Las Palmas) – Maroko (Dachla) – Cabo Verde (Sal Santa Maria, Baia Murderia – Santa Luzia – Sao Vicente Mindelo – Santo Antao Porto Novo – Sao Vincente Mindelo – Sal Baia Murderia – Praia)

ÚNOR 2018
bridáda Gran Canaria – Pasito Blanco a pak přesun do Las Palmas

STŘEDOZEMNÍ 2017
KVĚTEN 2017 – ŘÍJEN 2017
Pisa – Corsika – Menorka – dopsat Baleáry – Gibraltar – Gran Canaria (přes zimu suchý dok v Pasito Blanco)

STŘEDOZEMNÍ 2016
ČERVEN 2016 – ZÁŘÍ 2016
Pisa – Elba – Sardinie – Sicilie – Malta – Sicilie – Aeolánské ostrovy (Stromboli) – Tropea – Pisa

STŘEDOZEMNÍ 2015
SRPEN 2015 – ŘÍJEN 2015
Barcelona (Badalona) – Cannes – San Remo – Capraia Isola – Elba – Pisa

NÁKUP LODI, PŘEPLAVBA ATLANTIKU
DUBEN 2015 – ČERVENEC 2015
nákup lodi – Michigenské jezero

EVROPSKÝMI KANÁLY ČÁST 2. – LOĎ LAMA (MacGregor 26)
ČERVEN 2014 – SRPEN 2014
St. Armand les Eaux – L’Escaut – Canal de St. Quentin – Canal de la Samble Al’oise – L’oise – La Seine (Paris) – Canal St. Denis (Paris) – La Seine – Canal de Loing – Canal de Briare – Canal lateral á la Loire – Canal du Centre – Saône river – Rhône river

MAPA EVROPSKÝCH VODNÍCH CEST – klikněte pro stažení ve velkém rozlišení v pdf. formátu

EVROPSKÝMI KANÁLY ČÁST 1. – LOĎ LAMA (MacGregor 26)
ČERVEN 2013 – ŘÍJEN 2013
Norimberk – Kanál Main-Donau – Frankfurt – Rýn a Porýní – Dortmund – Antverpy – Amsterdam – Brusel – Mons – na zimu v St. Armand les Eaux

únor 2012 – duben 2012 – nákup druhé lodi MacGregor 26 – Miami – Bimini – Bahami – Cuba – Miami

2011 únor – nákup první lodi – Miami – Key West

(LODNÍ) DENÍKY

OBSAH:

Deník Tahiti – Tonga – Fiji – Nový Zéland – (říjen – prosinec 2022)

Deník Francouzská Polynésie (2020) – snad brzy

Deník Ushuaia – Puerto Montt (2019)

(Lodní) deník Miami – Bahami – Cuba – Miami (2012)

Deník Tahiti – Tonga – Fiji – Nový Zéland – (říjen – prosinec 2022)

16.10 Přilétáme ve 4 ráno nevyspalí dáváme croissant  a kafe. Kupuju 40 GB Vodafone internet za 1000CZK. Jdeme pešky na loď cestou nákup v sámošce, zadře se mi kolečko od tašky batohu tak poslední metry k lodi táhnu batoh jak indiánsky saně je to poslední cesta tohohle čínského batůžku budiž mu země lehká .

Plavu na loď, vracím se na vesla pro Toma. Zahajujeme debordelizaci, abychom vybojovali z celkového chaosu a vysoké rozpracovanosti aspoň jednu další postel. Pak se pouštím do opravy odtoku dřezu a Tom montuje nove horáky sporáku.

Nove horáky jsou s blbýma matkama a mě odtok zcela netěsní. Jsme dost utahaní tak dáváme vítězný víno argentinská rezerva.

17.10. škrábeme loď a jedem s obřími odpadky a pro vodu. V Mc Donaldu na zahrádce s úchvatným výhledem na Moreu jíme krabičkový jídlo ze supermarketu a zmrzku z mekace. Člunek stávkuje a chcipe po 5 vteřinách naštěstí když se zapne na tři vteřiny sytič tak se rozjede zase na 5 sekund v režimu stálého přepínaní sitice v 5 vteřinovým intervalu jede. Jsme tak přeložený ze nás zaleje vlna od rychle jedoucího motoráku (čulák) a málem jdeme ke dnu. Ja přepínám sytič a Tom kybluje vodu v tomto režimu dorazíme na loď.

K večeru hledám po koupačce bryle ale reverzní analýzou vychází ze jsem si je nechal na hlavě protože jsem hledal potápěčské brýle a ty jsem bez brýlí nemohl najit. Tak jsem je utopil.

Vezu rum sousedovi za hlídaní lodi, kterého jsem sice nezastihl ale nechal jsem mu ho na lodi.

Po západu slunce upijeme trochu z argentinského archivu tentokrát Rezerva 2016.

18.10. Měním filtřik u motoru na člunku a zdá se, že to byla příčina stávkujícího motoru. Po vodou demontuju a montuju anodu na šroub a hřídel a nacházím na dne brýle a jako bonus ještě kleste o kterých jsme ani nevěděli ze nám spadli do vody. Snažíme se ohřát v troubě zbytek jídla ta se nám, ale nedaří rozběhnout po chvilce se nám podaří zapálit plamínek a po další chvilce se ozve výbuch a je cítit smrad spálených chlupů. Nejsou to chlupy ale Tomasovi řasy.

Jídlo ohříváme v improvizované termosce na sporáku.

Dohledáváme příčinu výbuchu a tou je praskly sekundární regulátor u ovladače trouby. Po odborném rozboru ho překlenujme gumovou hadičkou.

K tomuto rozhodnuti nás vede to ze tepelné pojistky vedou do primárního regulátoru z toho usoudíme, že vypnuti a regulace plynu je zajištěno v primárním regulátoru. Druhy výbuch a smrad chlupu nás upozorni že naše teoretické závěry nebyli zcela správné. Nebo byli správné a primární regulátor nemaká, jak by mel. Stejně jsem si chtěl ty chlupy na rukou zkrátit.

19.10. Zjišťujeme, že jsme přišly o držák vesel na člunku o jejichž zajištěni jsme sice mluvili, ale provedeni se opozdilo. V Carfuru kupujeme datové karty. Tomas opravuje gril já předělávám odpad na koudel, aby neprotékal. Pak se pouštíme do opravy zadního pozičního světla, které má i přerušené dráty a utrhlo se ze šroubů. Pokračujeme ve škrabaní lodi, které jde ztuha. Na lodi narostli koraly různých druhu a tvaru 10 cm v průměru i na výšku a drží jak čert.

Ve výpustích se ubytovali rybky, které vykukuji a sleduji tu spoust. Z čistění trupu nemají žádnou radost ani krabici, krabičky a male rybky které devastace jejich plovoucího korálového útesu vůbec netěší. Na druhou stranu už mužem pohnout kormidlem což by se za plavby mohlo hodit. Sorry jako.

Na Tonze nebo Fiji budeme muset loď vytáhnout očistit poradně a natřít bo po nás na NZ budou chtít papír o natřeni, ale ne starší než měsíc.

20.10 očekáváme příjezd Slavka a Pavla kteří půjčili auto ale z avizované pul hodinky jsou teď 2,5 hodiny asi najíždějí na lokální jednotky času. Tahitske minuty.

Deník Ushuaia – Puerto Montt (leden – duben 2019)

31/01/2019Ushuaiaodjezd Ushuaia, bereme stopaře
01/02/2019Porto Williamsráno příjezd do Porto Williams – přes den nákup plyn, nafta. Kompletní check in s lodí do Chile, imigrační, kontrola počasí, poslední internet. O půlnoci odjezd. V noci prší a není vidět ani na metr
02/02/2019Bahía Yendegaiaráno průjezd kolem Ushuaia, kolem 9:00 se rozfoukává proti, autopilot to nedává, Honza přebírá mojí službu a snažíme se dostat do nejbližší zátoky. V 11 kotvíme v zátoce Bahía Yendegaia. Přes den děláme oheň, grilujeme ovečku 
03/02/2019Caleta Olla4:00 ráno odjezd směr Caleta Olla, fouká proti a ukrajujeme míle. Ujedeme cca 20mil proti větru. Později se rozfoukává a ukrýváme se v Caleta Olla kolem 13hod., silně prší a první vyvazování lodi ke břehu. Skoro hodinu rozmotávám lano v děšti. Během odpoledne se zátoka nečekaně plní jachtaři. Celkem se sešlo asi 6 lodí – francouzi, švédové, amici. děláme oheň.
04/02/2019Caleta Olla11:30 odjezd Caleta Olla (máme potvrzeno počasí na přejezd Brecknocku). Začátek těžký proti větru. Stále vypadává motor…Přehodnocení trasy z Puerto Natales do Punta Arenas. Máme málo nafty a musíme koupit filtr k motoru. Noční přejezd přes Brecknock. Rozhodnutí o změně trasy do Punta Arenas pro filtr do motoru, dokoupení nafty apod.
05/02/2019Elsa (Caleta CluedoDopoledne průjezd kolem Brecknock a pak kousek po volném Pacifiku. Kolem 16h. Kotvení v zátoka Elsa (Caleta Cluedo). Průjezd mezi útesy. Kámen uprostřed vjezdu. Příchod špatnéh počasí
06/02/2019Elsa (Caleta CluedoStojíme v  Caleta Cluedo. Ptáci nám chodí na ovčí kýty.  Přechod fronty – vítr, déšt se sněhem, déšť
07/02/2019Elsa (Caleta CluedoStojíme v Caleta Cluedo. Prší. Krátký výlet na břeh k vodopádu
08/02/2019Puerto KingPřesun směr východ. Zadní vítr do 15kt. Kanál Magdalena. Nocujeme v zátoce Puerto King. V noci hodně prší. 
09/02/2019Caleta ChicoPo poledni přesun cca 4nm do Seno Chicho – obří ledovce a vodopády, kry ve vodě. Nocujeme v zátoce Caleta Chico. Čepujeme vodu z vodopádu. 
10/02/2019Puerto HopePřesun směr Puerto Hope na zadák. Kotvíme kolem 18hod.
11/02/2019přejezd Puerto Hope přes Magallen Strainght. Pozorujeme velryby. Jedna i vyskočí. Rychlostní rekord 9kt na bouřkovou a zrefovanou hlavní plachtu. Kolem 18h. Příjezd do Pto de Hombre. Rozhodneme se pokračovat dál do Punta Arenas. Příjezd od Punta Arena kolem půlnoci.
12/02/2019Punta ArenasPunta Arenas – stojíme na kotvě – 40kt – večer Ruda a Aja
13/02/2019Punta ArenasPunta Arenas – překotvení, nákupy filtr, přístav zásobování, večer před městem
14/02/2019Punta ArenasPunta Arenas – dopo výsadek, nákupy. Honza na lodi v poryvech 40-50kt. Kolem půlnoci odjezd směr Magallenas Straight
15/02/2019Bahia WoodPokus o Caleta Galland. Rychlá změna větru. Při obratu po větru nás položil vítr. Zpět po větru jen na malý kousek bouřkové kosatky. Cca 25-30kt. Dlouho se vyvazujeme. Silný vítr. Nakládáme velkou vrš
16/02/2019Bahia Wood -Bahia Tillyčekáme na zlepšení počasí. Procházka po pláži. Děláme oheň, pečeme brambory. Cca v 18h. Odjezd směr Ba. Tilly.
17/02/2019Bahia Tilly – Bahie Buffler – Isla Spider02:30 kotvíme v Bahia Tilly, 12hod odjzed z Bahia Tilly, 14h. Bahia Buffler, 18hod. Isla Spider, 20hod odjezd z Isla Spider
18/02/2019Puerto Angosto4hod. Dramatický noční vjezd do Puerto Angosto. Překotvení na lepší místo. Výlet na skály, jezírka, vodopády. 
19/02/2019Puerto Angostoprochází níže rekord 950hPa. Prší,  vaříme, jsme na lodi
20/02/201912hod odjezd z Puerto Angosto přejezd cca 100Nm. – Paso Roda – Canal Smyth
21/02/2019Canal Sarmiento, Puerto Bueno
22/02/2019Puerto Bueno – kotva, ústí řeky, tlak z 1027 na 992. Prší, fouká více
23/02/2019cca 12h odjzed z Puerto Bueno – výlet k ledovci Estero Amália (Amalia Glacier). Přes noc přejezd do Puerto Charrua 
24/02/2019Cca ve 12h. Příjezd do Puerto Charrua – Canal Andres – Canal Tres Cerros, dopoledne krásně, modrá obloha, teplo, doprovázejí nás delfíni, zátoka s vodopádem. 
25/02/2019Puerto Charruazátoka s vodopádem. Doplnění vody, koupačka, mití vlasů, pečení chleba, odpoledne mrholí, zataženo, hnus. Cca 16:30 odjezd – Canal Wide – 21hod kotvení v Estéro Dock 
26/02/201910hod odjezd z Estéro Dock, mlha, mraky, teplo, nepřší, odpoledne slunce a azuro. Cca 16hod příjezd jednosměrkou do Caleta Apalá. Zátoka krabů, bezvětří, vyhazujeme vrše, výlet na břeh, chýše s botami, břeh plný lastur
27/02/2019cca 10:30 odjezd Caleta Apalá. – Canal Escape – směr Eden, bezvětří, slunce, cca 16hod. Puerto Eden. Žraní krabů cca 2hod:). Výlet po městě, nákup, zjištění počasí, zařízení nafty
28/02/2019Puerto Edendočepování nafty, cca 11:30 odjezd Puerto Eden, problém Armada – chtějí abychom se vrátili. Nakonec vše ok a pokračujeme do Golfo de Pena – Canal Fanos
01/03/2019cca 6:00 vjezd do Golfo de Pena – lehký vítr, větší vlny, neprší, zataženo, občas slunce, noční dramatické kotvení v Caleta Suaréz – chvilemi jedeme po pevnine, mlha, lachtani, v zátoce kotví i rybáři. Příjezd cca o půlnoci
02/03/201912:30 odjezd Caleta Suaréz směr sever – vítr W lehký do 10kt. Slunečno ke konci zataženo, noční kotvení v Puerto Millabú – dlouhá zátoka s rachas, špatně hledáme vjezd.
03/03/2019Puerto Millabústřídavý déšť, oheň, pěkná písčitá pláž a vodopády, wellnes 1.0
04/03/2019cca 11hod odjzed z Puerto Millab), silné proudy, 1x couváme, lehký vítr s poryvy, hodně plachty, večer se soumrakem Caleta Jacqueline
05/03/2019Caleta JacquelinePísčitá pláž, ohínek brambory, sběr odpadků. Celý den silně prší. Wellness 2.0, trek 80m, výměna bomby, doplnění vody v kanystrech. V noci silný vítr, prochází níže
06/03/201910hod odjezd Caleta Jacqueline, silně prší, proti vítr, dojezd na zadák do Estero Arnoldo cca v 19hod. 
07/03/2019dopoledne odjezd Estero Arnoldo – výhled na horu Maká, slunce, teplo. Pokud o průjezd zátoky, náraz v 2kt, hledání pramenů, koupačka v pramenech. Místní nás nechají vykoupat zadarmo než přijedou turisti. V 18hod přejezd do Caleta Gato, večer oheň na břehu
08/03/2019kontrola trupu lodi. Honza se potápí. 14hod odjezd Caleta Gato na zadák do 10kt směr Puerto Chacabuco (Aysén). Dramatický vjezd za skoro maximálního přílivu. Nejnižší hodnota na hloubkomeru 0.9m. V tomto místě samozřejmě proti vítr a vypadla rychlost.
09/03/2019Puerto Chacabuco (Aysén)nákup jídlo, odpadky, výlet do města (procházka net)
10/03/2019Puerto Chacabuco (Aysén)nafta, prádelna, Aysén, zmrzka
11/03/2019Puerto Chacabuco (Aysén)odjezd Ruda a Aja, dokup jídla, výměna baterie, hřiště – Cocina (net)
12/03/20196hod ráno za přílivu odjezd směr Puerto Rosita bezvětří, teplo, slunce. 13hod příjezd do Puerto Rosita, doplnění vody z hadice, koupačka, úklid lodi, oprava waterpressure. Loď Kama (CH)
13/03/2019Puerto Rositazevling v zátoce Rosita, déšt, prochází níže, večer oheň, světélkující voda, bakterie napodobující hadici. SVÍTÍCÍ VODA. Wellness 3.0
14/03/201910:30 odjezd Puerto Rosita – slunce, zadák, průjezd kolem Puerto Arguirre, kanál Puyaguapi, všude plno sádek, kolem 19hod příjezd do Caleta Equinoccio / Caleta Whim. Zátoka se sádkou
15/03/20199:30 odjez na motor, krásný den, slunce, teplo, kochačka. Cca 18hod příjezd do Caleta Punta Porvenir – máme data!!!!. Bílá pláž, vodopád, všude spousta rybářů. Večer krátce oheň na kamenech. Palíme odpadky z pláže. 
16/03/201911hod odjezd směr Melinka, bezvětří, teplo, velryby, lachtani, cca 18hod příjezd do Melinka, házíme to před město mezi rýbáře na Pražáka
17/03/2019Melinkavítr 15-20kt W, armáda, výlet město, vše je zavřené, Poly kousla do zadku písková čubka, chodíme městem s kameny, hřiště
18/03/2019Melinkana kotvě fouká 15-20kt W – SW, zevlíng, pracujeme
19/03/2019Melinka – Puerto San Pedrocca 10hod odjzed z Melinka přes Golfo Cordovado, bezvětří, lachtani, delfíni. Ke konci velmi silný protiproud (začal odliv), víry. Rychlost i 1.9-2.5kt. Cca 19hod příjezd do Puerto San Pedro. V zátoce kotví katamarán, který se  dlouho vyvazuje. Večer krátký výlet s Poly. Věrka doma
20/03/2019Puerto San Pedro – Estero PailandPuerto  San Pedro, oslík Orecha, dostali jsme 2 vajíčka, nechali jsme víno. Téměř bezvětří, občas kosatka, závěr velmi silné proudy, zadák, motor a plné prádlo a přesto rychlost 2.5kt. Kolem 18:30 příjezd do Estero Pailad. Není Movistar signal.
21/03/2019Estero Pailad – Puerto QuelénPřesun na signál k Peurto Quelén, čekáme na počasí N 15-20kt, procházka městem, dokup ovoce, zelenina, vejce
22/03/2019Puerto Quelén – Isla Anihuezevling, oběd v Restaurant Melinka, odpo déšť, silný N – 20kt
23/03/2019Puerto Quelén – Isla Anihuedáváme člun za jízdy, změna větru, ráno hloubkoměr 1.1m. Odjezd směr Isla Anihue nebo c. Přejezd motor sailing – potkáváme Kama Treasure hold USA z Caleta Olla. Poly se venčí. Příjemný večer. Teplo. Sluníčko
24/03/2019Isla Anihue – Puerto MonttRáno v 9:00 odjezd směr Puerto Montt, sailing zadák 10-15kt. 
25/03/2019Puerto Monttrezervace auto, balení, zarizování mariny, armada
26/03/2019Puerto Montt – Valdiviaopravy bilge pump, změna termínu na 3.4. ven, cca 18:00 odjezd z Puerto Montt. Spaní u Valdivia (vínový domek
27/03/2019Valdivia – Pucón – ChiliánValdivia – ponorka, trh (tuleni v řece), hnusný oběd odjezd směr Pucón, vulkán, studené jezero, náznak koupačky, odpoledne odjezd směr Chilián . Příjezd 23:00
28/03/2019Chilián – SantiagoNákupy Chilián – Santiago příjezd 20:30. Ubytko za bránou
29/03/2019Ráno letiště Santiago odlet 9:00

Pozorování kosatek na cestě do Punta Arenas – ostrov s tučňáky Isla Martillo – Parque Pinquino Rey (Chile) – delfíni v Magallen Strainght – ledovec v Seno Chicho
Caleta Olla
ledovec Estero Amália (Amalia Glacier)
Puerto King
Poly v Caleta Olla

(Lodní) deník Miami – Bahami – Cuba – Miami (2012)

Dohledala jsem tento (lodní) deník z našeho výletu v roce 2012. Možná ho ještě dopíšeme, ale po příjezdu na Cubu a úspěšném vylodění šlo psaní trošku do pozadí. Ale o volných večerech sem tam něco dopisujeme. Rýpavé poznámky ohledně pravopisu si prosím nechte pro sebe  Psáno většinou dost za běhu a bez kontroly. Díky a příjemnou zábavu!

Mads Lamas Diary

Cíl hry: strávit 80-ti denní dovolenou na lodi s cestou na Bahami a poté ji poslat do Prahy a užívat ji na Vltavě. Celkový rozpočet  15.000 amerických dolarů. Doprava přeplavbou byla vyloučena rozpočtem  (velikost, stav, vybaveni lodi, posádka). Výběr lodi je tedy limitován vnitrní šířkou kontejneru 7.8ft. Šířkou lodí 7.8ft je vymezena kategorie lodí pod 22ft. Je evidentní, že tato velikost není ideální pro překonání 5 uzlového golfského proudu na Bahami  a 80 denního pobytu. Největsí možná loď s šírkou 7.8ft je Mac Gregor 25“, který není ideální plachetnicí ani motorovou lodí. Přesto se pro náš učel zdá jako přijatelný kompromis.

Před odletem doporučujeme zarezervovat auto (využivat special deals na strankách a rezervovat přes ně, cena je výrazně lepší) a najít hotel na přespání. Existují stránky hotelcoupons.com, kde je možné si vytiskout slevové kupony tzv. walkin rate. Je to bez předchozí rezervace, ale ušetří několik dolarů.

  1. 6/2 Den – let ok – dostali jsme místa u nouzové východu J.

Mame zarezervovane auto za 256dolaru na tyden (economy) při prevzeti se cena vetsinou zmeni o 100 vyse. Odmitame Third Part Liability, coz po chvili chapeme něco jako havarijni pripojisteni popr.  České povinné ručení. Asi to není rozumné ale prodejce za pultem tak neodbytne nabizi tuto a další sluzby jako gps, upgrade do lepsi kategorie, dotankovani, pojisteni skla apodobne, ze vse odmitame a trvame na puvodni rezervaci, kterou jsme udelali přes web. Prodejce vyzadal pas a  nechal podepsat další specialni kolonky ve formulari s tim, ze v pripade nehody budeme muset všechny skody nahradit a pravděpodobně zustaneme v usa. Presouvame se do hotelu, kupujeme první corony a hambace, ko.pí

  1. 7/2  Den  – Miami – odhlasujeme se z hotelu, jelikoz nam nechteji uznat slevovy kupon i na další noc. Hotel stejne stoji za nic. Kupujeme usa mobilni cislo s datama od prodavace co byl minuly rok na vylete v evrope a je pry to tam uzasne. Cituji „uzsi silnice, hezčí auta a taxikári mají mercedesy“ a my jsme se k tomuto zaslíbenému kontinentu otocili zady. Obvolali lode pricemz se ukazuje, ze výslovnost „Mac Gregor“ jako jazykový orísek. Něco jako MEEak Gregaaar… Pak jsme  domluvili schuzku na druhy den s Billem, coz je náš osobní dealer. (lodí). Bill prodáva lode od roku 1972 a loni prodal naší první lod. Loni při pratelské konverzaci před prodejem padl dotaz, zda jsme při ceste na Key West uvazli. Coz jsme samozrejme zapreli, načež se Bill nelíčeně podivil, že jsem první clovek za jeho karieru, který v této lokalite neuvazl. Ve skutecnosti jsme uvazli nekolikrat. Přes den jsem zkoušli zařídit externě Third Part Liabiliy, což prý na auto z půjčovny nelze. Pro jistotu kopirujeme vytisteny kupon do dalsiho hotelu a jedeme se ubytovat.  Corona, subway, ko
  2. 8/2 Den – shledavame se s Billem a vidime první lod – Mac Gregor 2001 ( 50hp 4takt suzuki, nova plachta, 2 roky z vody, stara vysilacka, bez radia, bez varice, s bilge pumpou, nove vesty a zakladni bordel, mrtve baterie.  relativne zachovali na novem voziku. Cena 17.500 je lehce prevysuje nas 10.000 rozpocet.  Cenu zjistujeme na zaver prohlidky. Pote nasleduje natrenovany proslov prodejce, který zrejme zkoušel před zrcadlem. Rozhodně trval na dané ceně a zdůraznil, ze by nabídku za 16.000 odmítnul. Následovalo několik dalsí otrepanych frází a rozloučení v americkém stylu. Podaní ruky, zopakování svého jména, zvednutí palce a mrknutím oka provedl tečku za monologem.  Poté přesun se sever do St Augustine (cca 350mil), původě přes Lakeland, kde je další Mac Gregor, ale spatně zadaná adresa do navigace, takze trosku zajižďka (vůbec nevim kdo za to může…J) Cestou obvolávame prodejce a domluvíme schuzku na 10 rano druhy den. Zbytek ma jako vždy hlasovku. Vecer prijedz do St. Augustine. Pekny stary mestecko asi z 16. Století – teda na usa dobry – ldylicky pristav a dokonce nejaka pevnost. Vecer průzkum města – coronky u vody a dvě pivka v barku s kapelou.
  3. 9/2 Rano v 10:00 schuzka s brokerem. Lod nic moc. Rozhodně předrazená, Vlhká hydra za 18.900,-, která rozhodně potřebuje hodně lásky. 1999, mercury 50hp, bez radia, poskozena antena, lehce ohnuty stezen, bez fungujicich svetel, plesniva, bez 110V, poškozeny waterballast, bez zadnich polstarů, bez varice. Proste predrazeny shit. Alespon broker je zajímavý clovek. Je to vitalní starý chlapík, kterému táhne na 60.  Ukazuje nam svůj vymazleny dvojsteznik, na kterem se svým zlatym retrivrem minuly rok objeli cele Bahami a hadejte co…? Za celou cestu zadny problem. I po nevelkych zkusenostech chapeme rozmer této hlasky. Doma nam ještě ukazuje yachtarske trofeje a doplnuje: „doufam ze nikdy nebudu tak starý, abych nemohl plachtit…“Ztrácíme trosku nadějí a snažíme vymýšlet záložní plány. Času je na to dost. 7.5 (550mil) hodiny přesun na sever do Salibury (North Carolina) za dalším Mac Gregorem. Cesta plná otázek a odpovědí. Narazime na logisticke problemy s prevozem lodi. Nemuzeme totiž sehnat auto s tažným zařízením. Po průzkumu internetu jsme zjistili, ze vsechna auta nabízená s tažným zařízením uctují krom půjcovného kolem 1 dolaru za míly, coz by lodicku nepatricne prodrazilo. Na netu ve foru jsme zachytili neoverenou informaci, ze nektere SUV z bezno půjcovny mají patici na kouli. Stacilo by tedy zakoupit kouli. Jediný model, který ma tuto patici vždy je chevrlet trailerblazer ten je bohuzel jiz nedostupny a proto rezervujeme pro jistotu 2 fordy escape, který patici nemá vždy. Celé to mame pojistené ještě rezervací hovadáka Chevrolet Suburban, který ji by jí mel mít vždy (podle obrázku na googleJ a pozorováním na dálnici). Další Mac Gregory jsou dále nez 1200 mil. Ostatní jsou prodané nebo nad nase financní moznosti.   Uvažujeme o Cataline 22 a o ceste na NYC za dalšími Mac Gregory. Dovolali jsme se jednomu prodejci z NYC. Zbytek ma opet hlasovku… Nechavame vzkazy. Cestou uhaníme majitele ze Salibury, kam jsme vyrazilli na blint. Nakonec se ozve a domlouvame schuzku ještě na ten vecer. Při prohlídce slusna kosa, jelikoz jsme za cestu projeli 3 rocni obdobi. Z leta zpet do zimy přes jaro. Lod se zda ok za tmy. Domlouváme schůzku na druhý den a uvidíme. Honza je nadšený. Ja taky ale mínJ.  Hotel, corona, ko

1996, 10.500,-, sporak, radio, vhf bednicky, kompas, bimini, cigarete plug, nevyhoda tohatsu 50hp 2stroke motor (vyssi spotreba), fishfinder, wc suchac, kotva mala, vanty dobry, plachty ok, vozik zrezlej a bez brdz. Bez plísne, 2 roky z vody a venku před barakem, vevnitr nic moc zakladni vybaveni – 2 fendry, zasli vesty.

  1. 10/2 Schůzku s majitelem mame az v pul 4 odpoledne, takze volny cas vyplnujeme nakupem potrebnych věci ve walmartu. Lod znovu prohlízíme a smlouvaním a vyjednáváním uzavírame na cene 9500 okamzite cash. Za 15 minut jiz v bance predávame peníze a prebíráme klice a title. Verka celou transakci a jeji rychlost a problémy které z ní plynou konsternovane komentovala „takze ted mame lod“. Vyrazime na jih a rozjímame nad tím co jsme provedli.  Mame lod, na nebrzdcim voziku v ne prilis jasnem stavu, 900 mil od Miami, které je vychozím místem pro Bahami. Cesta je dlouha a umorna. Odzvlast při predstave, ze ji budeme muset absolvovat ještě 3x. Kratíme si cas myslenkovou pripravou zasob a nutného vybaveni.
  2. 11/2 Smerujeme na stále na jih a piseme do deniku ze piseme do deniku. Kdyby se nam nahodou cestou něco zajimaveho stalo urcite to napiseme. Tak nicJ
  3. 12/2 Včera jsme prosli procesem pujcovani vozu na prevoz lodi, který zapocal tajnou prohlidkou vozu a rental car center na letisti v Miami, kde jsme měli zarezervovane tri vozy. Vyslo najevo, ze buknute Fordy Escape nemaji pripravu na tazne zarizeni ani v jedne z pujcoven. Díru na kouli mely jen nektere z nejvetsich SUV. Zalozni rezervaci na velke SUV jsme měli v Alamu a tak jsme pristoupili k pujceni. V prubehu pujcovani  vyslo najevo, ze nami vytipovany Chevrolet Suburban není v kategorii, kterou mame rezervovanou. Byl v kategorii Luxury SUV a my měli „jen“ Full SUV. Po chvili komunikace jsme v naší kategorii objevili Chevrolet Tahoe, který jediny mel v kategorii full pripravu na kouli. Smirili jsme se tedy s o pul metru kratsim autobusem.  Při vyzvedavani nebyl Chevrolet Tahoe k dispozici tak nas vydavacka auta potesila informaci ze si muzeme vybrat jakykoliv vcetne SUV Luxury bez priplatku. Zacli jsme se chovat tak trosku jako deti v cukrarne. Po diskuzi zvitezil fungl novy Chevrolet Suburman v cerne barve a v kůži téže barvy,  který nejlepe podtrhuje naše osobnosti a postaveni.  Nejsme si uplne jisti, zda nas umysl tahnout za autem z pujcovny 8m lod 1200km přes 3 staty na nebrzdenem voziku nejisteho stari a stavu je uplne bezpecne. Proto jsme tentokrat mozna trosku zbabele souhlasili se zakladnim pojisteni. Diky rezervaci v akci cena  na 11 dní i s pojistením prátelských 1200USD. Bohuzel bez paliva. Doufame tedy, ze se nam podari Subika vratit drive. Ještě ten vecer jsme vyrazili opet na sever. První spani v aute. Byla trosku zima.
  4.   13/2 Brzo vyjizdime směr sever. Vecer uz jsme na miste a podepisujeme v byvalym majiteleJ Bill of sale. Pote kupujeme predpokladane prislusentvi k tazeni. Je tu na nule, takze přes noc v aute topime.
  5. 14/2 Rano menime teorii v praxi. Koupena koule pasuje do voziku i auta. Voziku dokonce sviti i jedno svetlo, kurtujeme lod. Na první benzince dofukujeme vozik a při této prilezitosti objevujeme v kole zabodnuty šroub. Mame z toho smiseny pocit. Kolo je lehce upustene a musime ho dofouknout, ale nastesti je to ale kolo u  pujceneho auta.  Nic nebrani vyrazit po naší oblibene trase.  S průměrnou spotřebou 12.6mil na galon (matematicka vlozka) brzy tankujeme plnou nádrž 100l a pak další, další a další. Dávame první pivo v kokpitu na parkovisti a spime na rest area
  6. 15/2 Brzy vyrazime. Cestou resime, kam s tou lodi a kde bychom mohli udelat zakladni práce a kde dostat lod na vodu a kde nechame vozik po dobu vyletu. Odpoledne prijizdime do Fort Lauderdale a jelikoz nemame nevime kam s tou lodi tak objizdime první nejnutnejsi nakupy s 16m jizdní soupravou. Obzvlast vtipne je tankovani na malych benzinkach. Mistecko na spani jsme nasli u supermarketu Publix. Zdalo se nam lepsi nez první alternativa. Kdy jsme s jizdni soupravou zabrali polovinu zakaznickeho parkoviste u Bank of America.
  7. 16/2 – Kupujeme americkou adresu pro prijmani dokumentu a zasilek z eshopu. Jedeme umyt lod. Myjeme lod v self service car wash  – 3 hod. program Verka. Lodka se tak tak vesla do boxu. V soubehu zarizujeme prepis lodi , registraci na Floride a zaplaceni dane. Prepis voziku je podminen prevazeni, takze to odkladame.  Prijizdime do Miami a hledame kde se s lodi zasit. Při pruzkumu vytipovaneho mista nas oslovuje dedula/bezdomovec, který uklizí molo primo u vody. Nabizi nam, ze lod muzeme nechat u neho a vozik taktez az lod shodime na vodu. Ani mu nevadi, ze lod na miste natirame antifolingem a spime v aute. Nabizene pivo mu dela viditelnou radost a hned ho otvira zbyvajicimi zuby.  Vecer mu tedy ve walmartu kupujeme karton budweiseru v plechovkach. Vymyslime plan na druhy den. Nakonec kupujeme zasoby jen na jeden tyden. Zbytek az po uklidu lodi a nacajkovani.
  8. 17/2 – dotirame lod a jedem ji shodit. Plan je jasny. Dat lod na vodu.  Honza jede s lodi na oblibene místo „Key Biscayne“ zatoka u water stadionu. Vera prejizdi autem na místo pristani. Ale po uspesne spusteni lodi na vodu (napoprve jako paja) motor nestartuje. Baterie je mrtva. Nasleduje bleskovy nakup baterie s odhozeni voziku u deduly. Plavba do ciloveho mista uz bez problemu.  Oproti planu Verka zjistuje ze místo pristani lodi není autem pristupne, takze nasleduje pristani solo. Ještě ten vecer chceme vratit auto, abychom nemuseli platit dalsich 130 dolaru na den. Kominukace dost vazla, ale nakonec jsme se nasli. Spechame na letiste a vracime auto s 45 min zpozdenim, které nam budou samozrejme uctovat. Vyrazime zpet autobusem k lodi. Stavime se na jidlo a kupujeme trojkombinaci kravský steak, zakysnanka a cervené vino klokan. V poslednim autobusem směr Key Biscayne Honza zjistuje ze nemá svoji krasnou, ocelovou, vodotesnou baterku, která byla opravdu oblibena.. Vystupujeme. Vera zabloudila s nakupem. Honza baterku nenasel a jedem k lodi tagem. Nasleduje asi 2km lesem k lodi. Navíc lod nemame ani pripravenou na spani.
  9. 18/2 – zacina letecky den na lodi. Vsechno ven, uklidit, nastrkat zpet. Vyndavame i jidlo.  První navsteva myvalu. Ukradli pulku chleba, dve jablka a nacata zakysanka taky nekam zmizela. Jakstaks se zabydlujeme  v lodi. Odpo steaky a lahev velkýho klokana. Konecne trosku relax. Myvalove uz chodi ve dvou a rozhodne nejsou plasi.  Vecer zerou komari jak svina. Prirodni sprcha s vyhledem na Miami (barel s lanem přes větev – pozn. Pro lidi s velkou predstavivosti)
  10. 19/2 Mývalove přes noc vyzrali obri svicku, kterou jsme vecer zapomneli schovat.  Jak jsme si predsevzali brzy rano kolem poledne vyrazime na Miami International Boat Show, abychom si tak nejak ujasnili za co utratit nasetrene miliony (dolaru). V sekci motorovych jachet nas nic tak uplne neoslovilo. Nastesti je vystava i další den, kdy navstivime plachetnice.  V noci prichazime k lodi a zjistujeme, ze diky vikendovemu provozu prasecich motoraku v zatoce ale také silnemu vetru postradame několik fendru, zabradli ma novy design a lod ma par odrenin od betonoveho mola. Prevazujeme lod a nastesti fendry a improvizovane fendry z barelu nachazime v zatoce.
  11. 20/2 – Myvalove nic nesezrali neboť jsme nic nenechali venku. Vyrazime na plachetnice. Rozsah vystavy je o dost mensi. Amici proste neplachti. Tady uz bychom si vybrali. Catalina Yacht dost zklamali. Catalina 22, o které jsme uvazovali jako o alternative k Mac Gregorovi je vyrazne mensi. Alespon v novem provedeni, které jsme mohli videt. V zaveru se shodujeme, ze na cestu kolem světa bude nejvhodnejsi 37J
  12. 21/2 – Další den konec zabavy a venujeme se opet lodi. Zkousime postavit stezen. Na stezni není vejicka. Vymyslime improvizovany ukazatel vetru z na jemno rozpleteného provazku z jednodolarace, opravujeme deck ligths a umistujeme improvizovane anchor light ze zahradni solar svítilny na jednu AA baterii. Vse samozrejme za pomoci stříbrnacky tape a elektrických stahovacích pasek. Celou dokonalou soustavu jsme vztycili, dosponovali. Vyrazime na první zkušební jizdu v zatoce. Při vytahovani hlavni plachty se improvizovana vejicka okamzite namotava do vytahu hlavni plachty a zadrhava ji. V cehoz vyplyva vse znovu dolu, lepe a radostneji. Zjisteni vyvolava nadseny jasot na palube.  Predchozi majitel jezdil evidentne na motor. Obcas se kolem nas proprouva delfin.

Ve dnech 22-29/2 – se toho prilis zajimaveho nedeje. Az na Islamorada (Bayside) směr jih po US1 na blesak. Jinak se maka na lodi, nakupuje ve walmartu, jednodolaraci, west marine, auto parts, liquer shopu, pere se pradlo, dava se stezen nahoru, dolu, vylepsuji se věci na lodi a vecer zerou muchnicky nebo komari. Zalezi na vetru. Muchnicky bohuzel prolezou mostkitierou, takze musime davat do lukny i dveri prosteradlo.

  1. 22/2 – makame na lodi – stezen nahoru, dolu, nahoru, dolu, nahoru – priplaval se na nas podivat kapustnak sirokonosi – usidlil se asi dva metry od naší lodi, takze když se poprve vynoril nad hladinu malem jsme upustili stezen.

23/2 – makame na lodi, doplnení vody, zkusební jizda,

  1. 24/2 – blesaky sockou – chteli jsme nakoupit nejaky vybaveni na loď za levno, ale blešáky připomínají spíše obří tržiště, kde se prodávají jen hadry, dělají umělé nehty a můžete se nechat ostříhat. Jediný blešák Tropicana vypadá dobře – občas narazíme na krámek s takovým tím bordýlkem. Je ale pátek tak žádná sláva. Odpoledne jedem na letiště pro auto, walmart velkej nakup,
  2. 25/2 – autem kolo, gigantnautical blesak – kotva, retez, nakupy – Key Florida, west marina
  3. 26/2 – nakupy, clun, protimyvalí odpadkové opatření – uvázat je na stěžen a vytáhnout nahoru – v noci nas budí splhající mývalové na stěžeň.
  4. 27/2 – moc už si to nepamatujem. – rozhodně jsme něco dělali na lodi, večer nas žrali muchničky a komáři.
  5. 28/2 – Pracujeme na lodi. Muchničky zerou každý den dříve. Dnes to bylo již ve 4 odpoledne. Měníme strategii zabednění se v lodi a ujiždíme do města na kole. Jedeme do Starbucksu na net a objevili jsme kouzlo veřejných sprch na pláži. Přirovnali bychom to ke sprchování na autobusovém nádraží. Hodně rybářů, sportovců a aut.
  6. 29/2 – Pracujeme na lodi vecer koupani u plaze
  7. 1/3 – Počasí pro praci prilis nepreje. Bezvetri (jen v zátoce, kde kotvíme), vedro a svinsky neviditelný americky muchnicky. Na zítra hlasí dobrý vítr, takže konečně přijde na řadu yachtingJ
  8.  2/3 – dokoncujeme  pripravy před vyplutim. Vzhledem k vyvoji počasí odkladame projekty – policky, odpad,  apod a vse se snazime nalozit do lodi. Je to tetris. Pro predstavu (40 gal vody, zasoby, 3 kanistry s vodou, 10 kanistru s benzinem, 2 skladaci kola, jidlo a piti na 1,5 mesice, lednice, systém uloznych beden, které nam seslal Walmart a mnoho dalsich drobnosti. Z toalety byla vytvorena barelova mistnost s benzinem.  Vyrazime na jih k ostruvkum Eliot Key [ 12mil, fouka SSE kolem 15kt]. Cestou vypouštíme waterbalast a zkousime maximalni rychlost při jizde na motor. Dosahujeme 8uzlu, coz vzhledem k nalozeni lodi není nic zvlastniho. Nelze ani dostat do skluzu. Pote zkousime plachty, kdy jedeme 5 mil jihozápadně. Mac Gregor jede, ale když ostri, tak nejede. V podvečer kotvime na lonskem lobsteristi.
  9.  3/3 Rano mame nacasovany odjezd za maximálního prilivu a vychodu slunce. I když by bylo lepsi vyrazit jiz v noci, kvuli přejezdu melciny je odjezd odlozen az na svitani. Mame před sebou 46.4 mil EEN kurz s vetrem SSE o sile kolem 15kt a narazech 20kt v golfskem proude, který miri na sever rychlosti az 5 uzlu ve sve ose. Jedeme pod plnými plachtami a hledame optimální kurz, který nakonec vychází nejlepe na 120, coz je nejvyhodnejsi komprosim mezi kurzem, vetrem a golfskym proudem.  Vyslednice kurzu byla nakonec  60, kdezto na kurz 130 byl vysledny kurz kolem 50. Přes zvoleny optimální kurz, který nam skytal i prijatelnou doprednou rychlost jsme snaseni golfacem na sever od Bimini. Poprve zazíváme Mac Gregora v akci na volnem oceanu, na golfsky proud přijatelných vlnach a zjistujeme, ze kormidlovani pod plnými je narocny ukon na silu a soustředěni. Cela plavba probihala v duchu voleni kompromisu mezi tim kam chceme jet, kam nam podmínky dovoli abychom jeli a kam ve skutecnosti jedeme. V prubehu plavby se upizlava lano rolfogu.  Vysledkem bylo ze na 10mil snos jsme museli sundat plachty, vypustit balast a dorovnat jizdou na motor. Dorazit za svetla se nam nepodarilo a prilisna duvera v gps se nam při vjizdeni do Alice Town malem vymstila, když jsme vjeli do pribojivych vln a melciny. Coz jsme okamzite pochopili po první facce pribojove vlny, která si s nami pohrala jak s kusem polystyrenu. Nastesti se nam podarilo vymotat po prijezdove stope na navigaci a druhy pokus se povedl v ramci moznosti prijezdu pouze na gps, která prilis nesouhlasila s aktuálním stavem. Zakotvujeme a s hlaskou „ty vole Milane, Bimini“ si pripijime rumikem Diplomaticem.
  10. 4/3 – odpocinek na Bimini – poprve na drzovku prejizdime k  marine „Bimini Big Game Club“. K vyrazemu molu, které je bokem. Honza jde vyridit potrebne imigracni papiry, coz spociva ve vyplneni 5 A4. Mezi beznymi dokumentz je take Healt Declaration, kde je pul strany venovano otazkam „kolik clenu posadky zemrelo, jakym zpusoben, kolik jich je ještě mrtvych na palube apod. Nastesti muzeme vse vyplnit s nulou. Pote platime poplatek 150 dolaru. Po lonských dvou neuspesnych pokusech dostat se na Bahami, platime opravdu s radosti. Jako domovsky pristav vyplnuje Praha a doufa, ze se nam to vyplni. Na počasí mame na Bimini opravdu stesti. Z 320 deklarovanych slunecnich dni cele odpoledne prsi a na plavky to zrovna není. Počasí mistni (prevazne cernochy) nezaskocilo a na nizke 20st teploty měli pripravene usatky v ruskem stylu. K veceru jdeme na pruzkum „města“ a plazi. Jedna se spise o jednu hlavni ulici, kde vsechno probiha ve velice poklidnem tempu. Každa 4 stavba je kostel. Zbytek tvori male kramky nebo hospody. Lide tu opravdu nikam nespechaji.  Na plazich se vali obrovske mnozstvi velkych lastur, kterych je zjevne vic nez turistu. Dokonce je pouzivaji jako stavebni material (lastury). Pokud bychom zustali u mola přes noc, museli bychom platit, a proto prekotvujeme. Oproti kylovym plachetnicim se Mac Grebor za silneho vetru chova jak pet lahev na vode a tak se manevr neobesel bez komplikaci a lodku jsme si radne opreli o molo. Kotveni s nim také není jednoduche. Napodruhe se nam  to jiz povedlo podle predstav a ani jsme nezkurvili zadny z luxusnich katamaranu zakotvenych v zatoce.
  11. 5/3 – prejizdime k doku mariny „Bimini Big Game Club“, kde se nachazi tez Hemingwayova oblibena restaurace  a jdeme do ni ulovit internet, abychom si overili počasí. Puvodni plan byl vyrazit na Cat Cay ostruvky 10 mil jizně pod Bimini a odtud preskocit k zapadním brehům ostrova Andros. Vzhled ke zjistenemu počasí  (NNE  10-15kt, který se má stáčet na NE a v noci silit na 20-25kt a v poryvech 30kt) a po delsi dramaticke diskuzi puvodni plan menime a vyrazime na dlouhy prejezd rovnou k ostrovu Andros. Pokud bychom zustali nasledujici 4 dny ma vat silny vychodni vitr o sile az 30kt, který by znemoznil jakykoliv posun z Bimini.  Odplouvame kolem 13,30 a mame před sebou 73mil. Plavba se tedy protahla az do rozbresku druheho dne. Mac Gregor se prekonava a zaznamenavame i rekordni  rychlost 8.4 ve skluzu po vlne. Diky silicimu vetru se zvetsuji bocni  vlny, které v zaveru plavby dosahuji 1.5m. V průběhu plavby se potykame s poruchou rolfogu, kdy praska navyjeci lano a povoluje se predni vant. Dramaticka provizorni oprava za jizdy. Dari se nam plout prumerem kolem 6uzlu, ale kormidlovani je full time job a vyzaduje plne soustredeni a kazda chyba se  tresta okamzite. Sily v rizeni jsou velke.  Ke konci plavby refujeme kosatku. Na poslednich sundavame pradlo 10 mil jedeme na motor ve velkych vlnach, a to hlavne kvuli male hloubce a nepresne gps. Melciny nejsou v této oblasti na gps prilis precizne zaznamenane.  Nad ostrovy je tez oblacnost, takze pote co zajde mesic jedeme cernou  tmou tmouci a kazdou chvili dostavame zahlavec o vln, které stále neslabnou presto ze bychom měli byt jiz kousek od ostrova.
  12. 6/3 – za rozbresku vcela vycerpani kotvime na nejzapadnejsim ostruvku Androse. Po 16 hodinach jsme zmrzlý a rozlamani. Během plavby jsme se nijak zvlast neprotahli. Verka ma tak ztuhle nohy ze při zavirani kabiny se pokousi o jakeho si ridbegra s pridanim plneho plynu letmo a dopadem na zada v kokpitu. Honza ma ruce az ke kolenum . Prosoleni jak tresky si davame vitezne panacky rumiku. Verka si naleva zaslouzeneho trojiteho. Odpoledne se probouzime a davame sebe i MacGregora dohromady.
  13. 7/3 – nejdřív na plachty, sundavame kostku, pak hlavasku, pak se vracime ke kosatce. Musime několikrát refovat kvuli silnemu vetru. I tak dosahujeme rychlosti i 5.5. stiha na trosku strašidelná prehanka se silnym nárazovým vetrem. Nastesti netrva dele nez 20 minut, jsme ale durch. Pokracujeme na plachty. Ve tri stahujeme pradlo a dojizdime proti vetru do vybrane zatoky. Vlny celkem velke diky vetru. Jedeme cca 15 mil ke brehu. Cestou  neprijmeny zvuk. Piskani / asi po hodine zjistujeme ze se jedna o bzučák kontrolky oleje motoru,  dolevame, pak se uvolnuje kostka, jedeme proti vlnam takze jsme prosoleni skrz na skrz.  Za svitu mesice kotvime v zatoce u Yellow Cay. Mesicni svit v kombinaci s opalovou vodou pusobil opravdu magicky. A hlavne nikde nikdo. Tento den jsme ujeli kolem 35mil, vitr E 20-25kt v narazech az 30kt
  14. 8/3 – davame odpočinkový den. Vzhledem k tomu, ze stále fouka silny vychodni vitr o sile az 30kt volime jinou i když ne o moc méně riskantnejsi variantu, a to prujezd melcinami ostrova Andros. Vypoustime waterbalast, zatahujeme kyl a vyjizdime do stredu ostrova. Navigujeme opticky doleva, doprava dle situace, kdy ocko stoji na pridi lodi, coz vzhledem ke kalné vodě a silnemu vetru není uplne jednoducha práce. Prujezd mame nacasovany „skvele“nejmelci místo budeme projizdet při maximálním odlivu. Podminky nastesti zvladame skvele. První ulovek – King Macrela. Delfini sezrali ocas – takze to bylo bez zabijeni. Pul mile od cile dosel benzin, hazime kotvu a spokojujeme se s umístěním. Honza musí na wc, což spočíva nejprve se vyházení prázdných barelů od benzinu a vody a složení suchého wc, což se podařilo…Po chvilce se Věrce zdá, že břeh ubíhá. Po další chvilce soustředění pohyb patrný a je vidět i výření bahna od vlečené kotvy. Pod tlakem předaných faktů je Honza nucen předčasně opustit toaletu. Vše dobře dopadlo dojizdime do zatoky, pohodka vecer, rybicka na panvy, vinecko. Ujeli jsme asi 18 mil na motor, silny protivitr E az 30kt v narazech a spime v noname zatoce na ve stredu ostrova Andros. Při prendavani zasob zjistujeme vodu v lodi. (priblizne 4cm). Nicmene zadnou vecnou pricinu neobjevujeme.
  15. 9/3 – rano vyjizdime dal stredem ostrova. Potkavame první lidi asi po 4 dnech. Prujezd ostrovem probiha jiz klidne. Nejhorsi melciny mame jiz za sebou. Stále ale je silny vychodni vitr. Tesne před vyjezdem z ostrova chytame další a moc vetsi rybu na harvestra. Bohuzel ale jsme v pripravach na jizdu na plachty, takze ji nechavame placat za lodi. Při vyjezdu na volne more nas prekvapuji dost velke vlny. (2m) a silny vitr oboje si s nami dost pohrava. Vzhledem k situaci se rozhodneme jet do „pristavu/města“ na motor blize ke brehu avsAK minovym polem z koralovych utesu. Smena u stezne tedy nekonci.  Po vyjeti z vln zjistujeme, ze nemáme ani rybu ani harvestra, coz Honza nese dost spatne. Hrajeme klickovanou asi 5 mil. Situace houstne tesne před pristavem, kdy jsme obklopeni utesy, koraly a navíc vjizdime do 1.5 m vln a silneho vetru. Proklouzneme a radejí vzhledem k odlivu vybírame pro kotvení zátoku a ne přístav. Kotvime v Little Harbour na vychodnim pobrezi Androse.  Ujeli jsme cca 15mil na motor a vítr kolem 20kt E. Rozhodneme se pro zkousku gumového clunu (za 20 dolaru). Prochazka po korálech. Nacházíme zcela černé lastury a korály. To jsme ještě neviděli a to už jsme toho viděliJ

Pozn: Harvester – obri navnada ve tvaru rybicky, kterou jsme nasli na plazi. Ryby na ni hrozne letely. Byla krasna…

  1. 10/3 – rano hledame benzin. Přístav vypadá nadějně a při zakotvení již registujeme čerpací stojany. Radostně vyhaujeme kanistry. Při pokusu o dočerpání nás místní zevlující uváděí na pravou míru. Bohuzel benzinka je vyčerpáná a další zásoby dorazí v úterý. Nicméně možná na protější čáti ostrova nějaký benzin je. O čemž by nám mohla podat informaci sestra místnaka, která má dorazit na ferry (btw už tu měla být +/- hodinou). Protože všechny varianty jak získat benzín jsou časove náročné (a pro dnešek je dobrá předpověd počasí)  vyrazime s tim co mame, i když trošku na riziko. Klidna plavba. Slunicko, opalovacka. Ostrime proti vetru. Ujedeme cca 25 mil a kotvime u ostruvku (slabí východní vítr cca 10-15kts – daří se držet dobrý kurz). Poslední 4 mile dojizdime na motor. Kotvíme u Green Cay.
  2. 11/3 rano při vytahovani kotvy zjistime, ze na jedne z nich se vysrouboval sekl. Honza tedy poprve plni sve predsevzeti a jde rano plavatJ. Nastesti kotva nalezena a vylovena. Prisel nas dokonce navstivit rejnok. Vyrazime tedy na cestu. Mame před sebou klidny den. V planu je jet na motor směr vychod a priblizit se ostrovum Exumas a na noc zakotvit a schovat se před silnejsim vetrem (ohlaseno 25kt na noc a dest) u dalsich malych ostruvku, které jsou vychodnim smerem. Podle predpovedi ma vat vychodni vitr 15kt přes den. Vzhledem k tomu, ze s Lamou se spatne ostri, jedem to cele na motor. Cesta probiha lepe nez jsme doufali. Diky melke oblasti male vlny dovoluji jet rychle na motor. Bohuzel ale zjistujeme ze gps ani mapa nesedi s realitou. Plan v podvecer projet pasecek ostrovu a schovat se na noc před větrem nám hatí fakt, že pás otrůvků je propojen a tvoří přibližně 20 mil pískového pásu, který nelze projet. Nachazíme jedno možné místo, ale bohužel je momentálně maximální odliv a není zcela jasné, zda by se pokus zdařil. Volíme tedy ne úplně ideální variantu, a to zakotvení před pásem pískových valů nekde kolem Scrub Cays a ujizdime pouze 15 mil. Přibližně do dvou hodin zjisťujeme, že to tato jediná možnost není ale naprosto vůbec optimální. Začíná totiž přicházet silnější vítr dle předpovědi a také příliv. Začíná opravdu ne moc zavidění hodná noc. Vlny a vitr si s Lamou pohrava jak s papirem. Připadáme si jak v pračce. Dlouhou noc si krátime sledováním IT crowd. Moc se ale nesmějeme.  V průběhu noci pak začínáme dělat všechna možná přípravná opatření na to nejhorší. Hozeny jsou obě kotvy, puštěný anchor alarm, připraveny vesty, evakuační zavazadlo, oblečení, na papírku připravena pozice pro hlašení na 16, nastaven kurz při utržení kotev. Kolem půlnoci má končit příliv. Doufáme, že se zklidní vlny a lehce utichne i vítr. Není tomu tak a rodeo pokračuje. Kolem 3 hodiny se trhá lano jedné z kotev. Lano se přepižlalo o úchyt kosatky. Druhá kotva se zasekává a my opět držíme. Lano druhé kotvy chodíme kontrolovat každou hodinu, jelikož má také tendenci se narušovat. Vše je to díky špatně umístěnému jedinému přednímu vazáku. Tady pánové v MacGregoru šetřili opravdu na špatném místě.
  3. 12/3 – Začíná svítat. Vyčerpání usneme alespoň na hodinku. Kolem sedmé vychází slunce. Je ale zataženo, takže světlo je až kolem osmé. Honza opět plní předsevzetí s plaváním. Kotva nalezena a vytažena a můžeme vyrazit. Neníme kurz a jedem na hloubku. Vlny jsou opravdu větší a na motor je to pakárna. Fouká totiž silný východní vítr a my potřebujeme jak jinak než na východ. Cca po třech hodinách na motor měmíme strategii a vytahujeme půlku kosatky a zkoušíme jet na vítr sice jiným kurzem, ale cesta je o moc příjemnější, když vlny nejsou nejmenší (1,5m) a občas přijde nějaká sprška. Asi po dvou hodinách zjišťujeme, že strategie není dobrá. Jedeme sice rychleji a bez pakárny, ale do cílového bodu se nepřiblužujeme. Bohužel tedy opět musíme dojet na motor, což je fakt voser. Máme před sebou cca 12mil do cíle. Kolem 17hod příjíždíme do zátoky Staniel Cay. Je tu opálová voda, korálové útesy, malé ostrůvky s bílým pískem. Malebné. Zajíždět v noci na kotviště bychom ovšem nikomu nepřáli. Útesy z 98% procent  nejsou nijak značené a občas malinko vykukuji v vody. Kotvíme vedle trimaránu, který vypadá jako neobývaný vrak, ale potřebné plachty jsou v dobré kondici. Ze z něho vylezl dedula s pupíkem nás opravdu překvapilo. Kotvíme v  příjemné zátoce a jsme šťastní, že jsme tu a máme obtížnou cestu za sebou. Na oslavu si dávame jak jinak než DiplomaticoJ Zátoka je osa runwaye a můžeme tedy sledovat všechny krasné stroje, které nalétavají kousek od naseho stezne.  (Celkem tento den ujizdime cca 30 mil a to stridave na motor, plachty, motor)
  4. 13/3 – Rano prejizdime do mariny – Staniel Cay Marina Yacht Club – Dědula z trimaránu nejdrive vyrazi na vylet na kanoi a pak pozorujeme ze si zrejme loví snídani. Jeho volba se nam vůbec nezda spatna. Samozrejme vstavat kazdé rano do praáce je taky volba. My jedem do mariny – potrebujeme totiž vodu, benzin, vyprat, zbavit se odpaku, vykoupat se a tak nejak se projit po necem co se nekyva. V dedulove levelu ještě nejsme. Zajizdime k docku a jdeme prozkoumat okoli. Jdeme se nahlasit na bar, kde zjistujeme par neprijemnych skutecnosti – 1. Pro Verku nejhorsi informace – v cele marine a zrejme ani na ostrove se nenachazi sprcha. Za ponechani odpadku se plati, voda taky draha 0,4 dolaru za galon, wifi není jak bylo psano v prehledu marin. Je pouze placeny před kartu a jak zjistujeme za par hodin sakra pomaly. Coin laundry také není. Mají pouze mistni pradelnu, kde nam pry pani udela laskavost a vypere.  Nakonec jsme ale vse vyresili – koupani v bazenu, pani vyprala za 10 dolaru, internet za 10 dolaru na den – pomalej – ale diky navodu jak pracovat s pomalych internetem přes satelit jsme se s tim celkem vyporadali – 1. Otevrete stranku, 2. Otevrete si Kalik (bahamske pivo), 3. Napijte se a vychutnejte si svůj Kalik. I napisy po mistnim baru jako „Fasters way how to slow down“ nebo viz fotka vypovidalo o mistni atmosfere. Mezi miliardarskymi yachtami nam bylo prideleno místo pro dinginy. A skutecne v prubehu dne „dingin“y resp luxusni clunky z miliardarskych yachet, které se nevesly do docku, vozici osazenstvo, odpadky velikost jen lehce prevysovaly naší Lamu. V marine bylo uhnizdeno hejno Nurse Sharks, kterým se tam evidentne libilo, jelikož je rybáři a osazenstvo mariny krmili zbytky z ulovených velkých Dolphins (Dorada – do zlatova zbarvena ryba s tupím nosem, která údajně chutově vynikající) ., které vozili ke kuchacímu stolu v zednických kolečkách. My jsme zatím štěstí ochutnat ji neměli. Podle toho kolik jich vozili do mariny, to asi není tezke…..zrejme něco delame spatne. Predpisy se tam také zrejme se neberou prislis vazne. Mistni restaurace pravidelne odvysilavala sve vecerni menu spolecne s vlidnym pozvanim k posezeni na kanale 16.
  5. 14/3 – Odjezd z mariny, cepujeme benz a vodu za relativne pratelskou cenu. Lehky vanek – uzivame si prejezd po hladine Orliku a litujeme za jakeho počasí jsme prijizdeli do zatoky (jen pro predstavu – plavba s Lamou ve vetru proti vetsím vlnam – kolísající otácky motoru, a kazdá patá vlna vystrelí spicku lodi vzhuru a ta po 2 vterinach placne o hladinu a cela lod se otrese jako by se mela rozpadnout, coz se opakuje kazdych 36 vterin – priblizneJ.  Motorujeme podel pobrezi, popijme pivka a vybirame jednu z doporucenych atrakci, a to ostrov s leguany. Davame mu prednost před ostrovem plovoucich prasat (swimming pigs) O této atrakci jsme byli ztraceni v prekladu, jelikoz jsme odmitali uverit, ze se jedna o plavajici prasat. Az obrazek v brozurce nas presvedcil. Opravdu atrakce spociva v krmeni klasickeho pasika, kteří obývají jeden z ostravu a prijimají svaciny od turistu a plavou pritom ve vode…to se nam do hlavy neveslo – bylo t o nad ramec naší predstavivosti.  Kotvime tedy u ostrova leguanu a plaveme ke brehu. Leguani jsou schovani pod kazdym vetsim kerikem a bavi se honenim vylodenych turistu. Vypadaji docela nebezpecne.  Nas taky prohnali.  Jsou ale krehci nez vypadaji. Vyvesena cedule informala, ze kocka, pes nebo prase vyhravají. My jsme byli radi, ze jsme to uhrali na remizu. Byli totiž v presile.  Pokracujeme v motoringu. Chytame veceri – tunáka a spime v klidne zatoce pobliz Great Guana Cay. Ujeli jsme cca 10 mil.
  6. 15/3 – kolem 10 vyrazime.  Asi 500 před sebou vidime zvlastne nezvlnenou hladinu.  S modrym nebem na hlavou se po chvilce analyzy shodujeme, ze prsi sikmo před nas.  Prehanka trva par minut – bundy jsme stihli vytahnout jen tesne. Pokracujeme kanalem mezi ostruvky – vsude je dost melko. Menime trasu, abychom mohli jet na plachty. Zacina totiž prifukovat, tak soudime, ze by slo na ne jet. Komplikovane vyjizdime několik mil na hloubku, abychom mohli vytahnout kyl.  Po pulhodine plavby relativne v kurzu se vitr zacne stacet a my musime opet navrknout motor. Do cile se vracime proti vetru na motor.  Kdybychom byvali byli jeli kanalem na motor, byli bychom tam rychleji a spotrebovali méně benzinu… Za celý den jsme najeli cca 25mil vitr nejdrive NE kolem 15kt, který se bohuzel během dne zmenil na E. Chytame makrelu (Cero – Scomberomorus regalisJ – poridili jsme zde totiž idealni knizku presne dle nasich predstav . Rozdil od publikaci, které byly dostupne v Cechach, jenz obsahovali informace o celedi, době treni, migraci apod. Zde zakoupena kniha nezatezuje ctenare prebytecnými informacemi a pripomína spise atlas hub. Vynikajici uzena, excelentni, trosku mastna az uspokojive a méně jedle ) – tentokrat ji delame na grilu na bukovych briketkach a jako prilohu volime brambory s cibulkou a zakysanou smetanou. Opravdu lahudka.  Při rozplývaní nad jidlem zjistujeme ze nemacgregoříme – tzn- pohyb pet lahve ve vetru po hladine, coz je pohyb, který macgregor popisujem při zakotveni. Pricinou je maxilmalni odliv – sedime brichem na dne. Bahno a piskem a profil lode nedává duvod ke stresu. Prijemna změna oproti standartnimu kyvani, toceni a houpani.
  7. 16/3 – rano tesne před maximalnim odlivem napinave prchame na vetsi hloubku. Krátký příjemná prejez na plachty. Zkousime proniknout do George Townu ze zapadni strany. Projizdime nejdrive kanalem a pote vlastní cestou – gps indikujeme neprobadanou oblast. Jelikoz nenachazime zadne vhodne místo pro pristani a vylodeni kol apod. presouvame se dále na jih, kde objevujeme dobře utociste. Kotvime tedy v jizni casti ostrova Great Exumas u města Gerge Town.  Prijemnych 10 mil na plachty a priblizne 8 mil na motor, vitr prijemny  NE15kt. Vecere neulovenaL – chytame pouze divnou tygrovanou rybu, co ma zubatou hubu přes 1/5 tela. Není v atlasu a je mala. Davame ji proto svobodu. Vecer podnikame vysadek na pevninu a chceme prozkoumat město. Nejdrive jdeme bushostepi po prasnych cestach ale pak dojdeme na první krizovatku s asfaltovou cestou. Pokracujeme a dorazime ke komplexiku obchodu. Davame si o oblozenou bagetu, kterou vymazlila obri cernoska a kupujeme Kalika. Vyzvidame cestu do města. Tvrdi, ze autem do centra je to 10min. Kolik je to ale pesky to fakt netusi. Verime. Vypada ze to opravdu nikdy nesla. Radeji obracime a vracime se k lodi.
  8. 17/3 ­– rano nastava druhé vylodeni v normandii – kola, notebooky, odpadky jsme nastesti vyvezli prechazejici den. Provadime nutne nakupy s bahamskou prirazkou (priblizne dvojnasobek cen v usa)  – jako running light (prisli jsme o nej během neoptimalniho kotveni u piskovych valu, navnady na ryby, vajicka.  Jde platit i americkym dolarem. Kurz jedna ku jedne. Nedala se ani rozdil mezi menami a je bezne ze nazpet dostanete třeba pul na pul. A jdeme na net, kde se zasekavame na cele odpolende. Musime totiž mimojine zjistit port of entry to Cuba a proceduru vstupu na Cubu lodi. Není to nejjednodussí – je to složitýJ Informace se ruzní a dohledat na mape onen nejvhodnejsi port of entry s tim, ze v danem miste na mape nachazi v case i prostoru. Stahujeme počasí. Cpeme se v misnti zradelne. Opravdu luxusni cibulovy krouzky, obri cheesburger a fritted conches…pozdni odpoledne travime pruzkumem „města“. Jedna silnice kolem zatoky o delce 450m. V míste je zrovna festival u prilezitost St. PATRICK DAY rychle vse zkoukneme. Ceka nas totiž ještě další mise, a to nakup a prevoz  3 barelu s benzinem.  Verze pujceni golfoveho voziku nebo taxi pada pro nedostatek misnich zdroju. Bohuzel druhy vylet s barely do města není uspesny. Benzinka zavrela v 19. My prijeli kolem pul 8. Jdeme se tedy podivat na do města, kde to diky festivalu docela zije (je to něco mezi oslavou St Partick´s day a zaplacenou maskaradou jedné z kandidujících politických stran. Je tu totiž před volbami). Jako běloši a navíc s přidelanými kanistry od benzinu na kolech zrovna nezapadámeJ Objeduvjeme ideální venkovní bar hned u hlavní ulice, kde dávame par Kaliku a před cestou se posilnujeme vodkou. Cesta dlouha. Při ceste na lod, vždy jedeme kolem americke zakladny s kopulovitými radary. Mame trosku obavy, aby nase caste projizdky s kanistry od benzinu nevzdubily nezadouci pozornost.
  9. 18/3 – rano zkousime stihnout akci benzin do poledne, abychom mohli ještě ten den vyjet a ujet potrebne mile. Zacina nam totiž dochazet, ze mame před sebou ještě pomerne dalekou cestu. Cela akce ale i s nalodenim všech věci trva dele a my zjistujeme, ze je momentalne maximalni odliv. Vyjezd z kotviste obnasi cca 3 mile velice melkym terenem a ujet potrebnych 40 mil bychom do zapadu slunce beztak nestihli. Rozhodneme se tedy dat relax a alespon také usporadat věci na lodi.
  10. 19/3 – brzy rano vyjizdime na jih k retezu ostruvku Jumentos and Ragged Islands Range. Plavba probíha příjemne se zadobocním větrem (E 15-20kt). Projízdíme oblastí hojnou na ryby, coz se projevuje velkym mnozstvim rybarskych clunu. V našem případě se to provuje tak, ze mizi jedna navnada za druhou, které jsme draze doplnili v George Townu. Poté co zmizela během trech minut navnada na ocelovem lanku pridelana spise k pradelni snure nez k vlasci, doslo nam, ze musime pritvrdit. Vazeme tedy jednu z poslenich navnad na brzdove lanko od kola, které poutáme k lanu. Ani to nemyslime uplne vazne. Nicmene vecer navnadu tahame s ohnutymi hacky ven.  Potkavame delfiny. Nakonec chytame maleho Greater Amberjacka. Kotvime za ostruvkem Man of War Cay. Při potapeni  se vynoruje část vraku, která obsahuje blok motoru a lodni sroub. Vsude kolem koraloveho utesu jsou pohazene fragmenty lode.  Noc není prilis klidná. Jsme sice schovani za ostrovem, ale dolehaji k nam dlouhe vlny z oceanu, které nejdou s vetrem. Dost se houpeme. Dno je ploche a tvrde, takze kotvy nedrzi, při potapeni je tedy zajistujeme za nerovnosti ve dnu.
  11. 20/3 – kotvy drzeli přes noc perfektne, bohuzel ale vytahnout nesly. Jednu z nich dokonce při pokusech o vytahnuti ohybame. Při ranni toalete na zady Honzu opet provazi smula. Během nekolika vterin se vynori dva rychle rybarske cluny a zakotvi nedaleko lodi.  Dva dny jsme takto zblizka lod nevideli. Nakonec se ale stejne musí pro kotvy se snorchlem do vody. Dnes se presouvame do zatoky Jonson´s Cay. Kratce po vyjezdu z kotviste se dostavame do az 3 m vln. Jsme trochu prekvapeni. Verka vice.  Nicmene ve vlnach jsou rozmistene rybarske pramicky byť se solidnim motorem, ale jen o delce cca 3m. Vitr E az ESE o sile 15-20kt. Vytahujeme plne pradlo. Cestu nam zneprijemnuji jen vetsi vlny, které ustaly pote co jsme se schovali za par ostruvku. Pote klidna a pohodova plavba. Ujeli jsme cca 25mil. Jonson´s Cay je mala zatocka na romantickem ostruvku. Snehove bílý písek na cca 200m plazi, která je kryta a u niz kotvime.  Průzracnou vodu snad nemusime zminovat. Jde se snorchlit. Lovime obrího lobstera, kterého si delame k veceri. Je problem ho napcat i do hrnce.  V noci na nas dosahuji opet dlouhe vlny a poryvy silneho vetru. Noc je tedy o dost houpavejsi nez ta predesla. Moc toho nenaspime. Ztrata jedne sklenicky.
  12. 21/3 Vyrazime odpoledne po pruzkumu ostrova. Cekame i az se prezene několik prehanek. V planu je zajet do mest Duncan Town. Po Inagua druhé nejjiznejsi „obydlene“ místo Baham.Vitr E silny 25 az 30kt v poryvech a vlny v kryte casti jsou kolem 1.5metru a jedovate. Jedeme na castecne zrefovanou kosatku. Objizdime pisecnou kosu a při vyostrovani se pokousime vice zrefovat. Ozýva se rana a praska ocelove lano rolfogu v napinaku. Kosatka pada do vody. Unaseni silnym vetrem nejdrive lovime kosatku, zajistujeme ji na lodi a az pote startujeme, abychom jeji casti nenamotali do motoru. Nezbyva nez dojet na motor proti vlnam. Nase oblibena pararna. Hnnnnnn praaaask, hnnnnnn praaaasssk, hnnnn praaaaask…..Proniknout do města se nam dari pomoci vybraneho tzv. Dinghy Channel, jehož usti je obklopeno 60cm melcinami. V kanale je publikovana hloubka tez 60cm, ale realita na stredu je mnohem mnohem lepsi. Sirka kanalu je zhruba 4m, takze projizdime s odrenymi zrcatky a jsme radi, ze nikoho nepotkavame v protismeru. Snazime se zakotvit v zatoce ještě tesne před setmenim. Vyhazujeme kotvy. Honza musí neco neprodlene vyresit na zadi lodi. Ani zde mu bohove nejsou nakloneni. Během pul minuty se kroviska mangrowe znatelne priblizuji – obe dve kotvy nedrzi. Poplach na lodi. Startujeme motor asi metr a pul od krovi a velice tesne mijime první neoznaceny vrak lodi, které jsou rozesety po zatoce. Hloubka v zatoce se pohybuje kolem pul metru a manevrujeme tedy na motor bez kormidla. Ani druhy pokus se nedari. Kotvy nechteji drzet. Vzhledem k blizicimu se zapadu slunce jsou vraky pod hladinou videt hur a hur. Zvazujeme alternativu vhodit kotvu do jednoho z vraku. Nakonec ale rozhodujeme pro mistni rybarske betonove molo. Jsme prijati necekame pratelsky. Mistni rybar se nas ujima vlidne. Zazivame pohostinost netypickou pro mista infikovana turismem. Téměř okamzite resi nase problemy. Nove lano ne, svarecka ano, benzin pravdepodobne ano, internet ano, voda a elektrika cca 5 m od lodi. Jsme asi v raji. Ještě vecer nas bere na prochazkou „mestem“, kde nam ukazuje „kliniku“, obri generator, solna pole, restauraci – otvira nekdy, komunity center (internet) to vse v okruhu cca 300m, coz je polovina velikost cele vesnice. Vecer nas kontroluje mistni policie (bílé chodíci tricko s odznakem na provazku na krku). Vysvetlujeme mu naší situaci. Na 60 stalych obyvatel nam policejni stanice s dvema vozy nam prijde ponekud naddimenzovana, ale zrejme pricinou budou obcasni haitsti uprchlici, kterí na tyto ostruvky nekdy cili. 200 mil na malych plachetnickach patrne bez presne predpovedi a navigace je odvazny kousek. Z vypraveni mistnaku také obcas nevyjide. Minuly mesic podobna lodka ztroskotala na jednom z mnoha mistnich koralovych utesu. Nikdo neprezil. My jako z Haity nevypadame. Na zaver se nam policista silnym mistnim prizvukem predstavuje. „Manuel“. Verka rozumi něco o manualu a ma otaznik nad hlavou. Nastesti spolecnesky faux pas se nekona a manual od motoru zustava na svém miste. Po 4 dnech klidna noc bez houpani a huceni vetru. Před usnutim se ptame: „Slysis to? A co…? Nic…No praveJ
  13. 22/3 – Na rano mame domluveneho svarece. Pripravujeme kosatku. Stojime před nelehkym ukolem. Ocelove lano kosatky je ukotvene na stezni cca v 5 metrech a na toto lano je potreba navleknout kosatku dutinou po cele jeji nabezne hrane. Stezen se nam opravdu sundavat nechce. Nemame sedak, dobrovolniky a ani stav lan a kladek na stezni nedava moznost navleceni lana shora. Za to o divaky není nouze. Po chvili ohmatavani slepich cesticek, vytahujeme horni konec nabezne hrany na vytahu hlavni plachty proti navlecenemu ocelovemu lanu, které je navazano na elektrikarske stahovatko. Vytahem hlavni plachty je tez protazeno další lano, tzv trhaci lano. Ještě opravujeme listu kosatky nahratim a vyrovnanim nad sporakem, pak poskozeny sroub napinaku pretahujeme dlouhou zavitovou matkou. Nesmime opomenout se provadime ještě magic touch pomoci wedecka, které aplikujeme do dutiny. Verime, ze bez neho se nemuze zdarit nic. Mistni svarec vari pretazenou matku přes zavit. Opravuje nam i poskozene zabradli. Za vse chce 40 bahamskych dolaru (50 zaokrouhlene se nam zda ok). Upevnujeme kosatku do napinaku a pretrhavame elektrikarkou pasku a stahujeme vytah hlavni plachty do vychozi pozice. Vse podle technologickeho pokusu. Mistni rybar se vraci z lovu a nabizi nam par ze svých ulovku. Samozrejme neodmitame. Dostavame dve krasne rybicky Lane Snapper zvana tez Biajaiba. Radi tez s receptem. Osmazit na vrstve oleje jen se soli a peprem. Pry typicky bahamsky zpusob. Vynikajici. Odpoledne doladujeme kosatku a uklizime lod. Pote vyrazime na pesi vylet na solna pole a rozestavenou marinu, která je dotovanym projektem evropske unie (stejne jako nove silnice, vystavba generatoru???). Třeba nam to někdo vysvetli…Zpatky do města se vracime přes utesy a plaze cca 4km. Na plazi nachazime obrovske mnozstvi odpadku, pravdepodobne dve pumy (bomby) viz foto a rozhodne zadne turisty. Vecer pokus o napojeni na mistni wifi, který nebyl uspesny.
  14. 23/3 shanime internet kvuli počasí, vypada dobře jen vetsi vlny, hledame wifi po vesnici, prochazka na letiste, pokec s chlapikem co ma z vraku letadla strechu domu. Byvala restaurace kam pry jezdili na vecu lidi z celeho světa, zijstujeme počasí, ještě sezeneme benz od rybare, prejezd do zatoky za tmy
  15. 24/3 – rano prejezd na Kubu, vyrazime do tmy tmouci, nejdrive na motor, po rozedneni plachty, velke vlny – 2m a obcas i 3m. mame novy rekord 9.4 spis v surfingu nez v plachteni.   Vitr 15-20kt.East. V 18hod vjizdime do zatoky pristavu Puerta de Vita, hlasime se predpisove do vysilacky, nicmene castecne odpovedi ve spanelstine nam situaci znacne komplikuji. Navigace po vysilacce do mariny, zakotvime, rano pry prijde doktor
  16. 25/3 – rano cekame na doktora. Verce neschovala imodium, po kontrole doktorem muzeme vjet do doku, ritual staleti zaziteho postupu, zacinaji se nam na lodi schazet urednici s papiry, nakonec jich je tu celnik z ministerstva vnitra/harbour master, další celnik, veterinarni kotrola přes jidlo a drogova kontrola s pejskem jiz musela cekat před lodi. Nastesti si nikdo nezul boty. Ten den bylo opravdu nechutne a vlhke vedro. Na tak malem prostoru bychom jiste brzdy zemreli. Verka musela sedet jiz na schudkach. Hodina papirovani, kdy jsme az 4x odpovidali na stejne otazky a tez opakovane vyplnovali do ruznych formularu. Vsichni jsme se u toho dost zapotili a na pomoc dorazili i moskitos, coz jsou male muchnicky (stejne jako v Miami. Nejenze prolezou moskitierou, stipou do vlasu, vlezou pod obleceni, ale i do vousu a chlupu na nohou, coz nejvice trapilo VerkuJ Přes procesi uredniku jsme cekali ještě na imigracniho urednika. Do te doby jsme nebyli opravneni vstoupit na breh. Urednik dorazil v civilu a po trech hodinach cekani. Byla totiž nedele a hlavne musel prijet z 70km vzdaleneho města, kvuli 10 vterinove kontrole zda souhlasi fotka v pasu se skutecnosti…. Mezitim  nam mile kytici privitala manazerka mariny. Kuba ma pouze 8 vstupnich pristavu, tvz port of entry. O tom ze yachting je na Kube zatím v plenkach svedcilo, ze s nami tento pristav sdilela jedna lod s posadkou a dve zaparkovane lode v doku. Po nekolika opakovanych dotazech, zda opravdu chceme cruising permit po Kube, ho kupujeme.Skladame kola a vyrazime na první pruzkum. Z pvnich dojmu jsme nadseni. Konske povozy, kowboyove na konich, revolucni napisy, rozpadajici se male domecky a chatrce. Vsudypritomna domaci zviratka jako kozy, prasatka, slepice, kohouti. Mezitim psi, kocky….jako bychom prijeli strojem casu. Vsichni pratelsky mavaji a zdravi.

Cena za marinu – noc/voda/elektrika – 0,6CUC za ft, kotveni 0,35CUC za ft (CUC=USD)

Konvertibilni peso = CUC priblizne 1 USD

Peso national – za 1 CUC priblizne 24 peso national

  1. 26/3 – Dopoledne vyrazime na misi – internet, vymenit prachy, nakupy. Peníze menime bez problemu v hotelu, internet je problem. První hotel není pristupny vůbec a v druhem se seznamujeme s kubanskym systémem, kdy za 6 dolaru si muzete zakoupit kupon na jednu hodinu velmi pomaleho internetu, který je pristupny pouze z lokalnich pocitacu a není mozne pouzit vlastní. V lonely planet jsme narazili na podobne informace, ale povazovali jsme je za neaktualni. Toto zjisteni slo samozrejme ruku v ruce s urgentnimi pracovnimi zalezitostmi, které byly potreba resit. Cestou si davame u silnice první kubanskou klasiku ryze s fazolemi, bananove lupinky, omeleta a salat z rajcat a okurky. V marine se potkavame s mladym parem z Kanady, který byl na ceste pul roku za zhruba stejne velke lodi (starsi ale lepe vybavene). Vymenujeme si informace – pokracuji totiž na Bahamy.  Kopirujeme si vzajemne mapy a dostavame recept na banany, které jsme zakoupili od mistních. Vecer balime věci na lodi a pripravujeme na zitrejsi odjezd.
  2. 26/3 – Asi od 8 hodin rano cekame na uredniky a potrebna razitka pro odjezd z mariny. Cca za tri hodiny skutecne odjizdime. Kubanci mají papirovani opravdu radi. Smerujeme do dalsiho pristavu Puerto Padre. Ve vychodni casti severniho pobrezi jsou téměř všechny pristavy hluboko zariznuty do pobrezi. Nekdy az 10mil. Coz je sice dobre kvuli chranenosti pristavu, nicmene vyjet a zajet do pristavu muze nekdy trvat az 4 hodiny. Ze zacatku plavby je more klidne, k odpoledni ale zacina prifukovat a ve vjezdu do pristavu mame az 3 m vlny, ve kterych nam povolil sroub v ose leveho kormidla. Nastesti systém rizeni je propojen přes osu praveho kormidla, které bylo zavetrne, takze byla ovladatelna, ale jen s pouzitim motoru. Zajizdime do vyhlidnute zatoky a dle zvyku kotvime. Se setmenim prijizdi neosvetleny vicemene rybarsky clun s peticlenou posadkou v zelenem. Uz vedi kdo jsme. Domlouvame se rusko anglicky. Snazi se nam vysvetlit, ze kotveni na tomto miste je kvuli zmene vetru na jizni a pripadnym banditum nebezpecne. Pristupujeme na dohodu a nasledujeme clun do pristavu. Asi po trech milich prijizdime do nakladniho pristavu a umistuji nas před velkou nakladni lod, kde je hloubka 30ft. Snazime se zajet co nejblize ke brehu, ale i tam je hloubka 20ft. Je tma tudiz nam nezbyva nez se spokojit s tim co je. 20m lana nas nastesti udrzelo az do rana, kdy se zvedl vitr a kotvy povolily. Posadka clunu nas navíc celou noc strezila ze zdvorileho odstupu.
  3. Od rana se snazime kontaktovat harbour mastera po 16. Nejdrive kazdou pul hodinu. Po 2 hodinach bez odezvy je to kazdych 5 minut, ale ani pote zadna odezva. Rozhodneme se tedy k planu, který rozhodne zabere, a to vstoupeni na pevninu, coz je v tomto typu pristavu pro turisty jachtare zakazane. Protože mame vzfoukli clun, hazime dve kotvy, prijizdime co nejblize ke brehu a s tretim lanem skaceme do vody a uvazujeme na brehu k plotu. Plan zabral. Ještě nejsme ani radne uvazani a uz se blizi první zelena a pribyvaji. Nakonec se kona velky meeting u plotu v rosti, kde se sejde 7 muzu v ruznych uniformach. Vasnive debatujeme a odmitame se smirit s tim, ze nemame povoleni vstoupit na pevninu. Argumentujeme tim, ze mame cruising permit, platna viza, jsme procleni, zkontrolovani doktorem, veterinarem a imigracnim urednikem. Prestoze jsou urednici neoblomni, debata probíha velice pratelsky az chapave nikoliv v americke autoritativnim polilcejnim stylu. Nic naplat. Predpis je predpis, na breh se smi vystupovat pouze v mezinarodnich marinach, kterych cca 10. Dle jednoho z celniku: „ Az USA zrusi embargo, tak bude marina kazdych deset mil“.  Na druhou stranu jsme radi, ze Kubu zazivame tak jak je ted. Kotvit volne mimo jakykoliv pristav se nesmi. Kolem 11 hodiny ziskavame razitka na cruising permit, který nam byl vecer odebran. Nekomunikaci zduvodnuji tim, ze mame vadu na vysilacce.  Zkousime vyzvedet od uredniku predpoved počasí. Jen vzhlednou k obloze a odveti „Dobré“. Vyplouvame za pomerne silneho vetru a ve velkych vlnach (E20kt v poryvech 30kt, vlny 3-4m). Schovavame se za první mozny ostruvek. Vyhazujeme kotvu, tu ale v silnem vetru tahneme. Pridavame druhou kotvu, kterou hazeme zezadu a nestihneme ji prevazat dopredu a ta se ještě podvlece pod lodi a zasekne za kyl. Vysledkem toho je, ze jsme na vitr bokem a tahneme obe kotvy na utes. Po kratkem manevrovani s motorem se obe kotvy dari privazat za prid a drzime. Do toho se ukazuje, ze ranni nefunkcnost vysilacky souvisela spis s nechuti, protože do vysilacky se zretelne zacalo ozvyvat volani pobrezni straze „Lama, Lama, Lama“s pozadavkem bud se vratit zpet do mista vypluti a nebo pokracovat dal v plavbe. A se striktnim oznameni ze na stavajicim miste nemuzeme rozhodne zustat. Zpet prosim vetru a velkym vlnam se nam nechtelo a tak jsme pokracovali do dalšího economy port …….., který byl vzdaleny ……………….. Vypluli jsme priblizne 3 mil od brehu a pokracovali dále v plavbe. Vitr neutisoval ba naopak. Vlny se zvysovali a v narazech větru létala vodní stříšt. Spíše jsme sufrovali nez plachtili i s refovanou kosatkou jsme dosahovali při sjizdeni vlny rychlosti 11.4uzlu.  Při sufrovani a silnem byla velice namáhána kormidla. Nejdríve povolilo kormidlo opravdené bovdenem a po o par mil pozdeji upadlo i druhé kormidlo, které bylo sprazeno s motorem tudíž lod byla jakkoliv neovladatelna. U Mac Gregora není jako u vetsiny novych yachet, moznost nahradit náhradní pínu. Protože vítr foukal ke brehu a brech se blizil závratnou rychlosti, jediné resení bylo nastartovat motor a v 4m vlnách Honza otáčel motorem za jeho kryt. Tim jsme odjeli drahocene metry od brehu. Potom se podarilo v těchto tezkych podminkach spojit kormidelni kabel s motorem, tak ze sice nefungovalo zadne kormidlo, ale kormidelnim kolem se dal natacet motor a takto jsme se dostalo az do pristavu, který byl nastesti uz n asi 3mil vzdaleny. Do vpluti do zatoky jsme ujeli další 3 mile az na místo k bezpecnemu zakotveni. Vysilackou jsme oznamili prijezd.  Priblizne za 2 hodiny dorazil mistni harbour master ve vojenské uniforme a na pramicce s vesli s silnem vetru mu trvalo dobrych 20minut nez se k nam cca 70m od brehu dostal. Celkem nas situace pobavila a nabidli pomocne lano, které ovšem pramicka neprijala.  A radio pry nepouzivaji, takze se prijeli podivat, kdo jsme zac. Po zodpovezeni klasickych otazek, jak dlouha je lod, jak jse jmenuje, co jsme zac atd, jsme harbour mastatera pozadali, zda by nam nesehnal par ocelovych 1cm silnych ocelovych sroubu, které jsme potrebovali pro opravu kormidel. Slibil ze zkusi.
  1. Rano brzy vyplouvame a na dlouhou preplavbu do Caio Guillermo cca …..mil vzdalene marina internacional, jelikoz jsme usoudili, ze takto pokracovat a ujet každý den 30-40 mil a nemoct vystoupit na breh, nemá cenu. Harbour master nam kolem 7 rano vraci nas sailing permit a dokonce slibené srouby. Honza opravuje kormidla a my vyrazime. Počasí ma byt pryivnive.
  2. plavime se a na druhy vecer priplouvame a hledame marinu internacional caio guillermo. Coz se nam nepodarilo a kotvime v krasne zatoce.
  3. Po nekolika marnych pokusech volat marinu po vysilacce si musime poradit sami. Jelikoz nemame funkcni dinghy Honza si bali potrebne věci – telefon, pas a do vaku, skace do vody a plave na breh zjistit, kde se nachazi marina. Na brehu se totiž pohybuji domorodci a pravdepodobne i par turistů.
  4. seznamovacka s rybari, vecirek v hotelovem resortu, kam nas rybari protahli. Byl to hotel all inklusive. Pres den jsme pronikly na internet a vecer a za tmy, uz pasky nekontrolovali a nalevali nam zadara. My jim ale stejne se tam něco dali. Oslava to byla radnaJ
  5. Probuzeni ve 3 odpoledne z oslavickyJ
  6. začínáme resit, jak procestovat Kubu po sousi. Podle harbour mastera pry jde jedine pujcit auto. Jinak se odsud neda dost. Caio Guillermo je totiž par ostruvku a poloostrůvků umistenych na serveru Kuby, kam vede jen jedna silnice. Autobus pry nejezdi. Do domluve s mistnimi rybari zjišťujeme, ze autobus jezdi. Je to autobus s personálem hotelu, který prijizdi každý den v 7 rano a jede do Moronu. Balime batohy, kola.
  7. Rano nas autobus fakt vzal, i kola a jedemeJ. V Moronu mu davame alespoň nejake peníze. Cestou planujeme nejakou trasu. Celou Kubu stihnout nemůžeme a tak si vybíráme centralni část a halvne Trinidad. V Moronu vymenujeme peníze a konecne mame mistni menu a ne jen konvertible (turisticke peníze) Z Moronu tedy jedem vlakem.
  8. Poté jsme procestovali centrální Kubu na skládačkách z blešáku, vlakem, autobusem, dodávkou, stopem. Pozitivní zážitky by byly na další deník. Na souši jsme se byli 10 dni (Morón – Ciego De Avila – Sancti Spíritus – Trinidad (Parky v okolí) – Cienfuegos – Santa Clara – Remedios – Morón)
  9. Po návratu zpět na loď jsme tlačení příchodem špatného počasí. Nakupujeme zásoby benzínu, rumu, atd. Vyplouváme a většinu plavby vše ok. Závěr tlaková níže v Golfáči nic moc. Trháme kosatku a téměř měníme spodní prádlo. Taky nám dojde benzin těsně před velkou nákladní lodí. Rychle doléváme a zase se trošku bojíme.
  10. Check in procedura v Miami je na hooodně dlouho
  11. Děláme vše proto, abychom naložili loď do kontejneru a letíme domůůů

LIDÉ & PŘÍBĚHY Z CEST

OBSAH:

CESTOVATELSKÉ TIPY – TOP

OBSAH:

PRODUKTY & RECENZE

OBSAH:

Jsou k dispozici lodní Blasen IV košile a trička. Jsou samozřejmě báječná a úžasná. Časem je snad vložím do e-shopu. První série triček a košil jsme rozdali kamarádům a spoluplavitelům. Pokud byste měli o trička nebo košile zájem napište nám, a v případě většího zájmu rozjedeme výrobu další série. Díky 🙂

černé košile Blasen IV - plachetnicí kolem světa
Trička Blasen IV - Patagonia Sailing
Trička Blasen IV - Patagonia Sailing
Trička Blasen IV - Patagonia Sailing
Blasen IV motiv Patagonia Sailing

KONTAKT

Jan Koukal + 420 603 333 309 (WhatsApp)

Věra Vlasáková  +420 721 655 235 (WhatsApp)

Email: blasenIV@gmail.com

Plachetnicí kolem světa – circumnavigation – Blasen 4

Přejít nahoru